„Prvoci“

CHARAKTERISTIKA PRVOKŮ

    • tělo tvořeno pouze jedinou buňkou, která zajišťuje všechny projevy života: pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost (reakce na podněty)

    • mohou vznikat mnohojaderné útvary – plazmódia (= buněčná hmota s mnoha jádry obklopená buněčnou membránou; vznik dělením jader bez následného dělení buňky)

    • tělo: pelikula, schránky, cysty

    • pohyb: panožky, bičík, brvy

    • potravu přijímají celým povrchem těla nebo fagocytózou → potravní vakuola; někdy buněčná ústa a buněčná řiť

    • pulzující vakuola = osmoregulátor sladkovodních

    • dva typy jader u nálevníků: makronukleus (vegetativní), mikronukleus (generativní)

    • smysly: stigma (světločivná skvrna), myonemy (plazmatická vlákna, která se mohou stahovat), trichocysty (buněčný jed)

    • vakuoly, mitochondrie, ribozomy, ...

    • rozmnožování:

    • 1) nepohlavní – dělení podélné a příčné, pučení, schizogonie (rozdělení mateřského org. na více dceřinných org.), sporogonie (rozpad spor)

    • 2) pohlavní – méně obvyklé, zvýšení životaschopnosti, po oplození zastavení vývoje (encystace); kopulace, konjugace (horizontální výměna genetické informace mezi dvěma buňkami)

Pohlavní rozmnožování: konjugace (typická pro bakterie nebo nálevníky - např. trepka)

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH SKUPIN PRVOKŮ

BIČÍKOVCI (Flagellata)

    • přechod mezi rostlinami a živočichy

    • živočišní nemají plastidy

    • pohyb: jeden nebo více bičíků

    • podélné dělení

    • stigma

    • zástupci:

    • BODO (2 bičíky, stojaté vody, organické nečistoty)

    • TRUBÉNKY (1 bičík, límeček z pelikuly, kolonie)

    • TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ (cizopasí v tělních tekutinách → undulující membrána, moucha tse-tse, spavá nemoc)

    • BIČENKA POŠEVNÍ (4 bičíky, choroba trichomoniáza)

    • LAMBLIE (8 bičíků, 2 jádra, horečky a průjmy, hlavně v jižní Evropě)

KOŘENONOŽCI (Rhizopoda)

    • pohyb: panožky

    • fagocytóza, někteří mají schránky

    • zástupci:

    • MĚŇAVKY (m. zubní, m. velká, m. bahenní, m. střevní, m. úplavičná)

    • KRYTENKY (sladkovodní, chitinové schránky; rozlitka hrušková)

    • DÍRKONOŠCI (v moři, Ca schránky; penízek – nummulitové vápence, kulovinka – globigerinové bahno)

    • SLUNIVKY (sladké vody, rašeliniště, schránka z oxidu křemičitého nebo z chitinu)

    • MŘÍŽOVCI (plankton teplých moří, schránka z oxidu křemičitého nebo z chitinu, symbióza s řasami; radiolárové bahno)

VÝTRUSOVCI (Apicomplexa)

    • specializovaní parazité (přichycovací aparát, redukce organel a smyslů, rozmnožování)

    • pronikají do hostitelské buňky (apikální komplex organel)

    • pohlavní i nepohlavní stadia (nepohlavní stadia jsou invazivní)

    • velmi časté je střídání hostitelů

    • zástupci:

    • KOKCIDIE (buňky střeva a žlučovodů zajícovců, kteří jsou cekotrofní > často propuká onemocnění kokcidióza)

    • TOXOPLAZMA (patří mezi kokcidie, napadá různé části těla, má ji v sobě 40 % obyvatelstva)

    • KRVINKOVKY (zimnička – malárie, nepohlavní stadia napadají buňky jater a červené krvinky, v nichž se množí, komár Anopheles)

HMYZOMORKY (Microsporidia)

    • cizopasníci bezobratlých, členovců nebo ryb

    • aktivní stadium (měňavkovitý tvar)

    • spory mají buněčný obsah obtočený pólovým vláknem

    • zástupci:

  • HMYZOMORKY (h. včelí, h. bourcová)

VÝTRUSENKY (Myxozoa)

    • cizopasí v mezibuněčných prostorách studenokrevných živočichů

    • měňavkovitá aktivní stadia

    • spory vznikají z více buněk, mají 1–6 pólových váčků

    • zástupci:

  • RYBOMORKY (r. pstruží, r. parmová; napadají svaly, vytváří boule, „parmový mor“)

NÁLEVNÍCI (Ciliophora)

    • klidová stadia (cysty, spory)

    • pohyb pomocí řasinek (brvy)

    • na povrchu těla pelikula z dvojité membrány

    • v pelikule trichocysty („buněčný jed“)

    • dvě jádra: vegetativní (= makronukleus; životní funkce), generativní (= mikronukleus; rozmnožování)

    • pulzující vakuola, buněčná ústa, buněčný jícen, buněčná řiť

    • konjugace, příčné dělení

    • zástupci:

    • TREPKA (zdržují se u bakteriální blány na hladině, potrava)

    • BOBOVKA (typicky prodloužené některé brvy)

    • VEJCOVKA

    • VÍŘENKA (přisedlá, brvami víří vodu a přihání si potravu)

    • MRSKAVKA (přisedlá, více veg. a gen. jader uspořádaných do korálkovitého řetězce)

    • KEŘENKA (tvoří přisedlé kolonie)

    • BACHOŘEC (bachor a čepec přežvýkavců, brvy jen v několika kruzích, symbióza)

    • SLÁVINKA

    • ROURNATKY (rozmnožují se pučením, brvy mají pouze dceřinná stadia – čerstvě oddělené pupeny)

EKOLOGIE PRVOKŮ

    • konzumenti I. („býložravci“) a II. řádu (predátoři), reducenti

┌ prvoci saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – bodo, nálevníci

├ prvoci komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí – měňavka střevní

├ prvoci symbiotičtí = prospívají si s hostitelem navzájem – bachořci

└ prvoci parazitičtí = škodí hostiteli, původci chorob – výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky

GALERIE VYBRANÝCH ZÁSTUPCŮ

(1) 2 jedinci (konjuganti) se k sobě přiblíží buněčnými ústy

(2) makronukleus zaniká

(3) mikronukleus (2n) projde meiózou vzniknou 4 jádra (n)

(4) 3 jádra zaniknou

(5) zbyde 1 jádro - mitóza → vzniknou 2 jádra (n) (migratorní = blíže k ústům, A a C × stacionární = dál od úst, B a D); vymění si migratorní jádra

(6) migratorní a stacionární jádra splynou v jedno (2n)

(7) jedinci se rozestupují od sebe (dále jádro a následně i oba konjuganti prochází mitotickým dělením, tvoří se makronukleus a nakonec vzniknou z každého konjuganta 4 jedinci)